logo
obálka

Od sazenice na talíř - Metodika

Ing. Marek Záboj, Ph.D.
Vydavatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta
Formát
FB
Jazyk
ISBN
978-80-7603-557-7
Tvorba publikace byla financována z projektu:

Grantový projekt, reg. č.: CZ.07.4.68/0.0/0.0/20_079/0002105
Název: Rozvoj kompetencí v oblasti udržitelného rozvoje vedoucí ke snížení plýtvání potravinami
Zkrácený název: Smart Food

Název programu MHMP:

Operační program Praha – pól růstu ČR

Klíčová slova: budování vztahu k potravině, sociální zodpovědnost, sociální rozměr plýtvání, plýtvání jídlem je plýtvání vším

Tematický okruh: Životní cyklus potraviny

Cíl: Žáci si uvědomí, co vše je potřeba k produkci potravin. Které zdroje jsou nezbytné a vzhledem k neustále rostoucímu počtu obyvatel, také velice omezené. Žák si uvědomí nerovnost přístupu k potravinám v rámci globálního prostředí. Bude podpořena vědomost o složitém procesu výroby potravin, která je velice často opomíjená a tolik nutná k navýšení úcty k potravinám u dětí, které pochází z městského prostředí. Podstatnou částí tohoto okruhu je také eliminovat u žáků disrespekt vůči celkové energii vynaložené ve výrobním procesu, na němž se podíleli stovky lidí. Plýtvání jídlem je tedy plýtvání vším. U žáka je tak prostřednictvím diskuse nad fakty o spotřebě zdrojů, podněcována tvorba vlastního úsudku o nutnosti zodpovědného chování v jeho prospěch, jakožto i ve prospěch celé společnosti.

Geneze: Aktuální výzkumy (Bozdağ & Çakiroğlu, 2021; Richter & Bokelmann, 2017; Tokareva, 2014) hovoří o výrazném rozdílu mezi plýtváním v městských a venkovských zástavbách. Tyto studie především poukazují na fakt, že u dětí, jež vyrůstají v městském prostředí nedochází k blízkému kontaktu s produkcí potravin a dochází tak ke snižování jejich úcty k potravině, potažmo zdrojům na výrobu spotřebovaným.

Společnost zaměřená konzumním způsobem je dokončenou formou průmyslové společnosti, tj. trhu.“ (Janisz, 2014). Trend urbanizace a poklesu agrárního sektoru zde dále prohlubuje změnu ve stravovacích návycích, jakými je například nadbytečná konzumace masa. Městské prostředí zde nemusí byt chápáno pouze jako typ sídelního uspořádání, nýbrž jako „prostor každodenních praktik, které poskytují hodnotný vhled do vazeb a vztahů na úrovni makro- procesů ...“ (Low, 1996).